Tak dneska jsem se konečně dobře vyspala. Byla jsem vzhůru jen jednou, s přestávkou na WC a pak jsem, místo dvouhodinového lelkování, hned usnula. Halelujah! Ráno mám budíček na 6.30 a skoro jsem zaspala. Naštěstí tu nemám píchačky :), ale pracovní dobrovolnická doba mi začíná úderem 7. hodiny, tak by bylo fajn, být včas na ,,pracovišti". Kvalitní...
poslední dny fouká tak silný vítr, že padají banánovníky. To není vtip, ačkoliv by se tak mohlo stát. Vítr fučí tak, že nám větve stromů mlátí o naši plechovou střechu a já mám strach, že tady ta chaloupka na nás všechny, co tady konáme dobré skutky opuštěným dětem, spadne. Vždycky mě děsil velký vítr, i ten náš na Vysočině....
Dnes je první školní den nového školního roku. A africké děti jsou ze školy stejně nadšené jako ty naše. Moje dny, jak se zdá, dostanou pevný řád. Na následující dva týdny jsem se stala náhradní matkou malé Marty. Jsou jí 4 měsíce. Marta sem přišla z porodnice. Tam ji zanechala její máma, prostě od ní druhý den po porodu utekla....
V neděli jsme se všichni odebrali na mši v nejbližším kostele ve vedlejší vesnici. To by bylo fajn, kdybych se tam trošku ochladila, třeba tam bude chladno jako v našich kostelích. Haha. Účast na mši znamená vstát za úsvitu, odjezd našich minidodávek je v plánu něco málo před devátou hodinou ranní. Ty nejmenší děti je potřeba vykoupat, obléct je do...
Tak si představ, Miší, že mám nového spolubydlícího.
jak se máš? Moc mi chybíš... Myslím, že by se Ti tady mohlo líbit. Děti jsou takové všudybylky, je s nima radost, ale občas taky dokážou pěkně zazlobit, asi jako všude. Dnes jsme si spolu telefonovaly a víš, že jsi srdečně zvána se sem k nám připojit. Snad Ti to nějak vyjde. Všichni se mě ptají na moje první dojmy....
dnes byl den jednoho velkého ,,poprvé". začalo to už dopoledne, kdy jsem doprovázela Mama Miu (Ludmila) na místní ,,polikliniku". Jely jsme tam celkem se 4 dětmi. Dvě malé holčičky dostaly očkování, jeden chlapec měl pravidelnou kontrolu před odjezdem na střední školu a druhý chlapec je nemocný, vypadá to na nějakou velkou infekci v těle. Chudák...
dělá mi starosti, že si zřejmě děláš starosti, protože se neozývám. Není tu wifi. Tedy doufám, že se to dnes nějak vyřeší, alespoň se pokusím to nějak zařídit. Wifi, která tu je, je prý zrovna nefunkční. Já mám v plánu koupit si místní sim i s daty, ale kdo ví, kdy se dostanu do ,,města"? Tak už jsem z toho...
na letišti mě přivítala celá grupa! Byli jsme domluveni, že mě někdo vyzvedne, ale nevěděla jsem, kdo konkrétně přijede. Bylo to jako v nějakým filmu... vycházíš ven z letadla, v příletové hale stojí bakula lidí se jmenovkami, tak jsem mžourala po tom svém jménu a bylo tam! Dokonce i s přivítáním. Karibu Nyumbani je ve svahilštině ,,vítej doma"....
svůj první dopis Ti píšu z Turecka. Jsem v Istanbulu, mám tady pár hodin čekačku. Už jsem tady to letiště prošla křížem krážem, ale podle všeho to vypadá, že jsem viděla jen kousek z toho celýho babylonu. Hledala jsem nějakou terasu, kam bych si zašla za sluncem a ,,čerstvým" vzduchem a našla jsem. Je jich tu mraky. Ale každá...