Dopis č. 21

16.02.2025
Welcome Home School
Welcome Home School

Když jsem sem přijela, byla jsem hodně zvědavá na to, jestli během mého pobytu přijde nějaké nové dítě a jaké to bude. A tak jsem byla ráda, že jsem byla u toho, když jsme se dozvěděly, že budeme mít přírůstek v naší velké rodině. Ano, našemu světu to zní možná divně, ale fakt jsme se na nové děti těšily a tuto informaci jsme všechny přijaly doslova s nadšením. Nevnímáš to jako smutnou informaci, spíš naopak. Další děti dostanou druhou šanci na svůj možná lepší život, dalším dětem se pomůže, místo toho, aby zemřely nebo skončily bůhví kde.

Informace ze sociálního úřadu přišla taková, že k nám přijdou 3 nové děti, sourozenci. Děti ve věku 1,5 roku, 5 a 7 let. Mamky se dohodly, že v tomto případě udělají výjimku a přijmou dítě starší 5 let, aby se sourozenci nerozdělili. Mají zde takové pravidlo, že přijímají děti pouze do 5 let věku, mají k tomu své důvody. Stejné pravidlo platí i pro neposkytování dětí k přímé adopci. 

Jsou to tady naši první sourozenci. Jejich příběh je hodně smutný. Maminka byla zřejmě samoživitelka, navařila jim zásoby jídla a opustila je. Prostě odešla, zanechala je samotné doma. Myslím na ni a říkám si, jak moc musela být zoufalá, že se k takovému činu uchýlila. Děti jsou ve zbídačeném stavu, hlavně to nejmenší. Svému věku vůbec neodpovídá, jen leží. Nožičky i ručičky má jako hadrová panenka, vypouklé bříško, žebra by se mu daly spočítat. Klasický obrázek dětí Afriky, jak jej známe z různých dokumentů. Vypadá, že hodně strádal. Ty starší jsou na tom o něco lépe. První den plakaly, ale druhý den už řádily a zapojily se do kolektivu. Jejich noví "sourozenci" je přijali s nadšením a láskou sobě vlastní. Nikdo z nich nic neřeší, na nic se neptá. Prostě věc přijmou tak, jak je. Teda kromě mě. Já jsem zvědavá a ptám se na všechno. Možná až moc. Ale mamky o tom, jaké bylo pozadí našich nových dětí, vypráví samy a je potřeba, aby se vědělo, z jakého prostředí pochází a dál se řešil jejich zdravotní stav. To nejmenší zdědilo po mamince HIV pozitivitu. Jeho maminka tuto informaci neunesla a snažila se ho předávkovat práškama, které užívá. Dítě přežilo, bude to zřejmě velký bojovník. Tady se ho ujala Mama Mia (taky velká bojovnice!) a láduje ho vším možným, včetně glukózy a pravidelných dávek jídla a mléka. Zdá se, že pomalu pookřívá. Pokud půjde všechno dobře, podaří se jí ho rozchodit (už pravidelně trénují a posilují svaly na nohou i rukou). Na to se těším a jsem zvadavá, jaké bude dělat pokroky. Vypadá to nadějně, už si začíná broukat. Má krásně rozzářený obličej, když uvidí svoji starší sestřičku, která byla zřejmě zvyklá se o něj starat.

Včera jsme měli v kapli mši. Byla vedená otcem, kterého jsem tady ještě neviděla, byl to velký sympaťák. Celou mši věnoval lásce. Jak by taky ne, když bylo 14.2. To byla tak zajímavá promluva, děti si to užily a byly nadšené stejně jako já. Vedl děti k tomu, aby se nestyděly sdělovat své pocity, a že láska je nejdůležitější pocit na světě. Taky nás vedl k tomu, abychom jeden druhého objali a řekli si něco pěkného, například mám tě rád(a). Děcka se mohly potrhat smíchy. Škoda, že jsi u toho nebyla. Byla jsi nám pro zásoby, všechny lednice už byly prázdné.  Ty jsi naše láska!

Taky jsme byly včera pozvané do "naší" školy, byl tam volný den bez výuky, plný her a tance, kterému se tady říká BONANZA. Měla jsem svolení vzít s sebou velký foťák a udělat pár fotek i pro ně. No, pár... Je jich neskutečné množství! Všichni mi pózovali a chtěli se sami od sebe fotit, dokonce i dospělí. Bylo to fajn. Učitelé hráli fotbal, přetahovali se o lano a děti pak hrály různé hry a nakonec každý ročník předvedl svoji taneční choreografii. Bylo to zajímavé, plné úsměvů a nadšení, hlučné, prašné a my jsme se tam cítily jako nějaké celebrity, všude nás doprovázel hlouček dětí a všechny nás okukovaly. Některé si dokonce i na naši bílou pleť musely sáhnout a přesvědčit se, že je opravdu zrak nešálí. 

Tak jak říkám. Myslela by sis, že zde bude panovat jednotvárnost a stereotyp. Nezažila jsem jeden den podobný tomu předchozímu. A to je dobře, tak to mám ráda. Tak zatím pááá, zase brzy napíšu naše společné zážitky! xxx

Bonanza
Bonanza