Dopis č. 8

15.01.2025

Dnes je první školní den nového školního roku. A africké děti jsou ze školy stejně nadšené jako ty naše. Moje dny, jak se zdá, dostanou pevný řád. Na následující dva týdny jsem se stala náhradní matkou malé Marty. Jsou jí 4 měsíce. Marta sem přišla z porodnice. Tam ji zanechala její máma, prostě od ní druhý den po porodu utekla. Máma byla HIV pozitivní, Marty pozitivita na HIV je zatím nejistá. Užívá léky a později se uvidí. Je to ale takové naše malé drobné zlatíčko. Pro ty nejmenší je zde pevně stanovený režim, rozepsaný časový harmonogram, kdy a co se má podávat. U Marty je její apetýt jednoduchý a vypadá, že si zatím nestěžuje. Den se začíná koupelí, pak obléct, nakrmit. Pohrát si, a v případě potřeby i uspat. Takhle je to 3x denně, kdy před posledním jídlem probíhá opět koupel. Nazdárek mateřská dovolená, tak mě tu máš zase zpátky! Naštěstí je Marta velké (malé) sluníčko, pořád se směje, vypadá to, že jsem ji dostala za odměnu. Pláče, jen když má velký hlad. Co se mě týče, já rozhodně v mezičase nezahálím. Pokud Marta spí, věnuju se jejím o pár měsíců starším ,,sourozencům", kteří to zrovna potřebují. A jede se stejný kolotoč: vykoupat, dát najíst, pohrát si, uspat. Vše v kolotoči 3x denně. Pokud bych i přes to měla volný prostor, domluvily jsme se s mamkama, že bych mohla něco uvařit k našemu každodennímu společnému obědu. OK, nemám problém. Mámy si vaří samy, nevím, jestli je to takhle odjakživa, ale nechodí do společné místnosti, kde se stravují děti. A když už jsem tady, tak aspoň ulevím od této povinnosti Mama Mie.

Nadšení školáci
Nadšení školáci

Dneska jsme si pochutnaly na českých francouzských bramborách. Tak uvidíme, třeba vedle harmonogramu krmení dětí přibyde i můj jídelníček na celý týden :). A představ si, na závěr celého dne jsem dostala za úkol zamést a vytřít podlahu v kuchyni a na verandě. Tak jasně, nejsem tady na dovolené, že jo. A třeba pak aspoň budu v noci líp spát, což mi zatím moc nejde. Zatím jsou pocity hodně smíšené a začíná mi být pěkně ouzko. A to tu nejsem ani týden... 

Tak pá, napíšu zase příště...