...jak to všechno začalo

 Spousta lidí v mém okolí se mě ptalo, co Tě to proboha napadlo, jet do Afriky? Dokonce mi někdo nabízel na hlídání svoje vlastní děti, když mám tu potřebu starat se o děti, a že prý si zajedou do Tanzanie na Zanzibar na dovolenou. Vtipný, že. Je to už hrozně dávno, co jsem si přála něco takového uskutečnit. Dokonce jsem se hlásila k Lékařům bez hranic. Po vstupním pohovoru jsem pochopila, že tady mi pšenka nepokvete, moje francouzština ustrnula na mrtvém bodě, a tak se ten sen zavřel do šuplíku ,,uvidíme, možná, někdy". 

Věříš na osud? Nebo náhody? Jedna moje známá, možná teď už i kamarádka, se kterou sdílím svoji lásku k argentinskému tangu, před dvěma roky do Afriky odjela. Zmizela z našich životů a tango workshopů, aby tam pomáhala v místním sirotčinci. Hltala jsem každou její zprávu na facebooku, moc jich tedy nebylo, a tak jsem se s ní domluvila na soukromé besedě, aby povyprávěla co a jak. A tam se to stalo. Tam to tenkrát přeskočilo. Srdce zaplesalo, byla to láska na první poslech. Vždyť já jsem vždycky něco takového taky chtěla uskutečnit! Jen v tom šuplíku dlouho nikdo neuklízel a neotvíral ho... Dala mi kontakt na sestru Ludmilu, která měla přijet na dovolenou do ČR, abych se s ní potkala a domluvila naši další možnou spolupráci. Ludmila mě okouzlila, hádám jako všechny, se kterými se potká. Nedomluvily jsme nic konkrétního, jen až bude vhodná příležitost, že se jim ozvu a uvidíme, zda to půjde uskutečnit. Dokonce tam padla i možnost, že bychom jely do Karibu Nyumbani my dvě, což se mi zamlouvalo ze všeho nejvíc. Ale všechno má svůj čas. A ten se zdá nastal právě teď. Alespoň pro mne. Ty si na svoji misi budeš muset počkat, pokud tedy o ni budeš stát. 

Tak zatím pááá, už mi to letí do Salámu :)