Projekt BARAKA

Seznamte se. Baraka je téměř čtyřletý chlapec s nádhernýma očima a obrovskou chutí do života. Miluje Mama Miu, která se mu věnuje celým svým srdcem. Rád cvičí na gymnastickém míči a potěší ho kdokoliv, kdo se mu věnuje, nerad bývá sám. Nechá se rád škrábat na zádech, u toho se doslova i chechtá. Nejvíc zbožňuje procházky. Ty má Baraka vždy 2x denně, pokaždé na 60 minut. Vždy se mu musí nasadit třmeny, do kterých se nohy upoutají a průvodce, se kterým se Baraka prochází, jej drží v podpaží a musí celou jednu polovinu jeho tělíčka nadzvednout tak, aby mu pomohl udělat krok. Poslední rok žil v rehabilitačním ústavu, kde se o něj starali. Pak přijel na Vánoce domů a Mama Mia rozhodla, že už se tam nebude vracet. Nechce být bez něj, doma je moc šťastný a dělá velké pokroky. Jeho přítomnost tady doma je obohacující pro nás pro všechny.
Baraka je totiž nemocný. Narodil se s mozkovou obrnou a nemocí zvanou dystonia, která má za následek nekontrolovatelné svalové křeče. Baraka je odkázán na pomoc svých blízkých. Nikdy nebude sám chodit, mluvit, jíst, sám se neoblékne a nezamává na pozdrav. K tomu všemu potřebuje pomoc druhého. Dlouhé roky tuto náročnou, ale velmi smysluplnou práci, zastávala jeho nejbližší - Mama Mia. Poradila se s několika neurology, fyzioterapeuty a rehabilitačními pracovníky a dala se do práce. Baraka musí několikrát denně cvičit, aby svaly neochabovaly a sílil. Což je zátěž nejen pro něj, ale i pro člověka, který s ním pracuje. Je potřeba znát přesné provedení cviků tak, aby mu pomáhaly a neubližovaly. Což ví nejlépe kdo? No přece Mama Mia. Jenže jak Baraka sílí a roste, Mama Mie síly docházejí. Má na starosti celý sirotčinec, je to tady takový náš Ferda Mravenec (práce všeho druhu). A ve svém pokoji má ještě další 2 malé lumpíky, kteří také vyžadují její péči, pozornost a lásku 24 hodin denně. Mama Mia má srdce pro všechny, o tom jsem přesvědčená. Ale její zásobník síly se pomalu vyprazdňuje, nemládne (promiň, Mama Mia). Proto se rozhodla, že využije pomoci dalších osob. Na péči o Baraku si najala tetu Gertrudu, která jej krmí, přebaluje, převléká, koupe a tráví s ním teď nejvíce času. Občas pomáhá i se samotným cvičením, ale je pravda, že na to si nejraději udělá čas sama Mama Mia. Na procházky s Barakem pomáhá kde kdo. Nejvíce jsou potřeba silní muži. Ale i silný muž je po 60 minutách zmožen, není to nic lehkého, je to náročné pro oba - jak pro Baraku, tak i pro jeho průvodce. On ale chození miluje! Vidí svět z úplně jiné perspektivy a věřím tomu, že si v tento moment připadá jako my ostatní a je šťastný. Je to alespoň znát z jeho radostného výskání a smíchu. Nedávno jsem šla s Barakem já. Bylo to po dlouhé době. Chodila jsem s ním ze začátku mého pobytu tady a pak dlouho nic. Dělila nás zhruba 2 měsíční pauza v chození. A ten pokrok byl neuvěřitelný!! Naše první společné kroky byly hodně na sílu. Nadřeli jsme se oba. Teď, po zhruba 2 měsíčním každodenním tréninku, jsem nevěřila vlastním očím. Baraka se snažil udělat krok docela sám! Co krok, těch kroků bylo několik! A když poznal, jakou mám z toho radost, řehtal se jako blázen. Tady je krásně vidět, co se stane, když se s takhle nemocným člověkem pravidelně cvičí. Jenže tohle není pohádka se šťastným koncem, máme tu jedno velké ale. Jak už jsem psala, po chvilce vedení jeho chůze máte odrovnaný záda. My musíme doslova přesvědčovat Mama Miu v tom, aby chůzi s ním přenechala někomu jinému, natolik ji to zmáhá a vyčerpává. Naštěstí se našlo řešení. Na trhu existuje jeden přístroj, takové chodítko, které by bylo vyrobeno Barakovi na tělo a podpořilo by jeho stabilitu v chůzi (viz fotografie). On už s ním má dokonce své zkušenosti, používal ho v rehabilitačním ústavu, kde pobýval. Chodítko samozřejmě něco stojí. Jeho výroba přijde na 350.000 tanzánských šilinků, což je zhruba 3500 Kč. Pokud byste nám rádi pomohli s pořízením chodítka pro Baraku, zde je k dispozici číslo účtu, které je vedeno u občanského sdružení Pro-contact a bylo zřízeno výhradně pro potřeby sirotčince Karibu Nyumbani: 2600414716/2010. Do zprávy pro příjemce, prosím, uveďte PROJECT BARAKA. Děkujeme Vám za každou pomoc, moc si toho vážíme!

Baraka sice nebude nikdy chodit do školy, nebude mluvit, ale s naší pomocí dokáže dělat pokroky jiné, fyzické, které zlepší jeho kvalitu života a udělá jeho malý život o hodně pestřejší a míň bolestivější. Proto hledáme i sponzory, kteří by mohli přispívat na jeho život pravidelným měsíčním příspěvkem. Byť jen sebemenší částkou, za každou korunu budeme moc vděční. Je to vlastně taková trochu jiná adopce na dálku. Neuvidíte dítě s vysvědčením ze školy, Barakovo vysvědčení budou jeho zářící oči a šťastný úsměv. Pokud byste rádi podpořili Baraku jakoukoliv částkou, je Vám k dispozici stejné číslo účtu 2600414716/2010. Do zprávy pro příjemce, prosím, uveďte opět PROJECT BARAKA. Z této finanční podpory budou hrazeny Barakovy pravidelné nákupy léčiv, návštěvy u lékařů, platby pojištění a také výplata tety pečovatelky. Za každou částku Vám budeme moc vděční. A Baraka se svojí milovanou Mama Miou také.
MOCKRÁT DĚKUJEME!!! ASANTE SANA!!!